Příběh sovy

Bonis vigilo, malis ululo.
Nad dobrými bdím, na zlé houkám.

Soví mytologie

Je obtížné pojednat exaktně o symbolice sovy, neboť biologický řád sov zahrnuje více než dvě stě různých druhů. Patří sem výr velký, ve starověku považovaný za ošklivého zbabělce a zlověstného věštce, stejně jako sýček obecný, který byl pro staré Řeky neodmyslitelným průvodcem Athény, moudré a statečné bohyně, pomocnice mnoha řeckých hrdinů. Neví se zcela určitě, proč se právě sýček stal atributem této nebešťanky. Snad v tom hrála roli její schopnost vidět ve tmě – tam, kde jiní jsou ztraceni. Malá sovička tak byla pro Atéňany dobrým znamením v bitvě, zárukou jistoty na mincích i meteoroložkou objevující se při konci bouře. V letu zvěstovala štěstí, avšak sedíc na střeše představovala neblahé znamení.

O moudrosti sovy nepochyboval ve svých bajkách Ezop, věřili v ni indiáni a někde v podvědomí s ní souhlasíme i my. Vždyť nikdo z nás se ani na chvíli nepozastaví nad tím, proč se pohádková Popelka v populárním filmu radí s puštíkem Rozárkou a proč Rozárka předem ví, co je pro její chráněnku dobré.

Když v roce 1975 organizoval fakultní ples profesor Ústavu klasických studií Antonín Bartoněk, vložil na obálce programu sově do zobáku heslo Nad dobrými bdím, na zlé houkám. Bonis vigilo, malis ululo. S takovou soví symbolikou a mottem se může ztotožnit i dnešní filozofická fakulta.

Sova jako symbol fakulty

Hlavici žezla Filozofické fakulty tvoří globus s otevřenou knihou, na níž spočívá sova, symbol bohyně vědění Athény. Dřík žezla okrašlují ametysty. [...] Dne 15. prosince 1938, necelé tři měsíce po podpisu mnichovské dohody, proběhlo slavnostní předání insignií Masarykově univerzitě. Ta se tak dočkala po řetězu rektora (1935) a prorektora (1936) i rektorského žezla, jakož i řetězů a žezel jednotlivých fakult. Zhotovení insignií umožnila štědrost významných mecenášů v čele s Janem Baťou. K předání mělo původně dojít už na podzim, ovšem neblahé události onoho roku dokončení některých klenotů oddálily.

O atmosféře slavnosti, na kterou univerzita čekala dlouhých devatenáct let, svědčí slova rektora Arna Nováka z listiny, uložené v rektorském žezlu: Stalo se to v době, kdy těžký smutek dolehl na naši vlast, ochuzenou o prastaré hranice historické, i na všechny její věrné syny. Přijali jsme insignie naší univerzity jako symboly velkého duchovního díla, jímž má Masarykova univerzita ze všech sil přispívati ku prospěchu našeho národa i státu, a jako slavnou zástavu, že my i naši budoucí toto dílo věrně vykonáme, snažíce se, aby bylo našemu státu opět vráceno to, co mu podle dějinné spravedlnosti beze sporu náleží a co mu bylo proti právu odňato.‘“ (z knihy Kalendárium Masarykovy univerzity 1919–2019)

Sova jako symbol studenta a absolventa

Sova sedící na vrcholu fakultní insignie přijímá od nastupujících studentů přísahu a později se s nimi při jejich odchodu z akademického prostředí loučí. Všichni absolventi v sobě nesou dotek této moudré sovy a podobně jako ona rozšiřují moudrost ve svých společenstvích. Každý to činí svým vlastním způsobem, neboť stejně jako je různorodý řád sov, i osobnosti absolventů jsou jedinečné.  

Sovičky absolventky jsou navrženy tak, aby svým základním výrazem připomínaly původní sovu filozofku, která na fakultní insignii sedí uprostřed otevřené knihy. Sovy do kapsy však již dostudovaly, proto sedí na knize zavřené. A jsou také mnohem mladší – teprve se vydávají objevovat svět.

Okamžik opuštění hnízda je rozhodující nejen pro jejich další život, ale i pro život jejich budoucích potomků. To, kdo a kdy si sovu vybere, zásadním způsobem ovlivní její budoucnost a směřování ve světě. Sova získá kromě bodů za pořadí ve výběru hlavně svého opatrovníka, který se o ni bude starat a brát ji s sebou za poznáním.

Každá sova se od všech ostatních odlišuje svými rysy, zejména pozicí hlavy a tvarem křídel. Není to náhoda. Sovy se postupně vyvíjejí a o tom, jak budou vypadat v budoucnu, rozhoduje především úspěšnost těch současných. První emise 100 originálních sov bude následována dalšími generacemi, přímými potomky sov původních, kteří v sobě ponesou odkaz založený na úspěších své konkrétní předchůdkyně. O jejich vývoj se postará zjednodušený počítačový evoluční algoritmus, v němž jsou pod unikátním číslem každé sovy uloženy veškeré informace: od stavby jejího těla až po projevy existence ve virtuálním prostoru. Evoluční algoritmus je doplněn generátorem náhodných čísel.

Technicky se proces evolučního vývoje odehrává v prostředí parametrického modelování Rhinoceros-Grasshopper napojeném na databázi, ze které informace o jednotlivých sovách čerpá a do níž je také zpětně ukládá. Tvar a stavbu těla sovy určuje několik referenčních bodů, na jejichž základě je výsledný tvar každé sovy generován prostřednictvím 3D tisku. Autorem celého konceptu i parametrického modelu je Martin Králík.

Získej svou sovu